Diecéze – Od loňského jara se na ostravsko-opavském biskupství schází Komise pro evangelizaci. Na jaře 2025 zorganizovala Evangelizační kurz, kterého se účastnilo na 160 lidí z celé diecéze. „Tento velký zájem ukázal, že lidé v naší diecézi v sobě mají touhu dát se do služby hlásání,“ hodnotí biskupský vikář P. Daniel Vícha. Jaké další akcenty chce Komise pro evangelizaci přinést?
Na kurzu mimo jiné zaznělo, že evangelizace není jen úkolem, je odpovědí na hlubokou zkušenost lásky. Když člověk zakusí krásu Boha – Jeho milosrdenství, přijetí, pravdu, která osvobozuje, a lásku, která nese –, nemůže zůstat stejný. Něco v srdci se změní a touha sdílet tuto radost s druhými vytryskne jako pramen živé vody. A právě objevení této radosti a touhy bylo cílem celého kurzu.
Co bude následovat?
V této souvislosti je důležité nastínit další postup na poli evangelizačního působení v diecézi. Evangelizace je vždy spontánní záležitostí tváří v tvář člověku, na straně druhé je však i zde důležité mít určitý systém, který by tomuto procesu pomáhal. Zkušenost nám hovoří o tom, že se lidé, kteří jsou osloveni evangeliem na různých setkáních, nebo také nově pokřtění často z církve ztrácejí, protože nejsou začleněni do společenství, ve kterém by víru mohli prožívat a rozvíjet. Proto je jednou z velkých výzev, abychom v diecézi dokázali vytvořit dostatek živých společenství, která by byla schopna poskytovat takovýto prostor víry. Již na evangelizačním kurzu byla tato myšlenka představena a probírána s účastníky, kteří jsou ochotni vytvářet ve svých děkanátech takovéto skupiny, kam bude možné zájemce posílat. Je však mnoho oblastí, kde podobná společenství zcela scházejí a je velmi těžké hledajícího člověka hlouběji začlenit do života církve. Právě evangelizační kurz byl jedním z momentů, kdy se lidé začali napříč diecézí pro toto společné poslání poznávat. Pokud se podaří vytvořit síť společenství, která budou za tímto účelem otevřená pro všechny, bude mít daleko větší potenciál jakákoliv evangelizační aktivita, protože se bude moci lidem nabídnout konkrétní začlenění k rozvoji víry.
Účastníci kurzu evangelizace v Ostravě.
Foto: Leo Vitásek / Člověk a Víra
Pro ty, kteří mají zájem nadále se evangelizaci věnovat do hloubky a procházet následnou formací, chystá Komise pro evangelizaci v naší diecézi další příležitosti k růstu, o kterých budeme informovat.
Evangelizace je pro všechny
Evangelizace je vždy komplexní souhrn činností církve. Nelze přesně definovat, co k ní patří a co ne. Už sama přítomnost církve v různých oblastech v sobě může obsahovat potenciál oslovit hledající. Každý křesťan, který poctivě žije svou víru uprostřed světa, je evangelizátorem. Je to vždy naše společné úsilí, které nám má ležet na srdci. Proto není možné říci, že je to věc pracovníků biskupství, kněží nebo absolventů kurzu a ostatních se netýká. Všechna pastorační centra naší diecéze způsobem sobě vlastním hlásají radostnou zvěst našim současníkům. Všechna farní společenství a jednotliví křesťané mají šířit radost evangelia ve svém prostředí. Je to bezbřehé pole možností a vynalézavosti se nekladou meze. I toto bylo jedním z cílů evangelizačního kurzu. Totiž uvědomit si, že je to společné dílo a společná starost nás všech.
Máme pracovnici pro evangelizaci
Začátkem března 2025 jsme na biskupství přivítali novou posilu, která má jako náplň své práce právě evangelizaci. Je to paní Iveta Sochorová, která má s evangelizací bohaté zkušenosti. Kromě bohatého studijního a pracovního života doma i v zahraniční se věnovala dobrovolnické činnosti a sociální práci. Má velký přehled o způsobech evangelizace také v cizích zemích a hovoří anglicky, francouzsky a španělsky. Věřím, že bude velkým přínosem pro evangelizační aktivitu v naší diecézi.
Autor článku: P. Daniel Vícha. Článek vyšel v dubnovém čísle diecézního časopisu OKNO.
Evangelizace je šíření radosti
IVETA SOCHOROVÁ se na biskupství nově věnuje evangelizačním projektům, do práce nastoupila na začátku března. Položili jsme jí tři otázky na přivítanou.
Jaký je váš příběh s Bohem?
Pocházím z tradiční katolické rodiny, od malička pro mě bylo normální chodit do kostela a modlit se. Od modlitby za vylití Ducha Svatého mám s Bohem živý osobní vztah a život bez Něj už si nedovedu představit. Ráno mám ve zvyku dát si kafe s Ježíšem, jen s Ním být a snažit se naslouchat. Vím, že bez Boha bych byla úplně marná, tak Ho chválím za to, že Ho mám.
Máte zkušenosti s evangelizací?
Ano, nějaké mám. Absolvovala jsem semináře a mám za sebou praxe v ulicích nebo u modlitebního karavanu s modlitbami 24/7. Nejvíc se mi na evangelizaci líbí to, že to je vlastně šíření radosti, sdílení své zkušenosti života s Bohem, protože to je takové bohatství a smysl všeho, že si to člověk prostě nemůže nechat pro sebe. Jsem také velkým fanouškem evangelizačních kurzů Alfa, tak se těším, že se zase v naší diecézi více rozjedou a i díky nim budou k Ježíši přicházet další a další lidi.
S čím osobně do této práce nastupujete?
S nadšením, snad mi to dlouho vydrží. Už předtím jsem byla členkou evangelizační komise diecéze a vnímala jsem, že v diecézi chybí člověk, který by evangelizační aktivity v diecézi koordinoval, zjišťoval, co v jakém děkanátu funguje a co naopak chybí, jaké tam jsou v této oblasti potřeby, a ty pomáhal naplňovat. Někdo, kdo by se tomu mohl věnovat trochu více než jen doma po večerech, protože je toho spousta, co se dá v oblasti evangelizace dělat. I když jsem do toho původně vůbec neměla v plánu jít já, věřím, že to bylo Boží řízení, že tu nakonec jsem. A že to bude s Jeho pomocí požehnané. Tak prosím i o vaše modlitby. Děkuji!
Rozhovor vedla Jana Praisová.