Biskupové Čech, Moravy a Slezska v rámci svého 138. plenárního zasedání schválili společné pastorační vyjádření k deklaraci Dikasteria pro nauku víry – Fiducia Supplicans. Text přinášíme níže.
Pastorační vyjádření České biskupské konference k deklaraci Fiducia supplicans
Dikasterium pro nauku víry vydalo 18. prosince 2023 dokument Fiducia supplicans (FS), který za jistých okolností umožňuje udělovat pastorační požehnání, nikoli tedy svátostné nebo liturgické, osobám, které žijí v neregulérních partnerských vztazích.
Dokument se opírá o pravdu, že požehnání je „chválou Boha a prosbou o jeho dary“ (KKC 1671). Současně připomíná slova papeže Františka, že Kristus „je požehnáním pro celé lidstvo, požehnáním, které nás všechny spasilo. On je věčné Slovo, kterým nás Otec požehnal‚ když jsme ještě byli hříšníky‘ (Řím 5,8)“ (FS 1).
Dokument současně jasně říká, že „jsou nepřípustné obřady a modlitby, které by mohly vyvolat zmatek mezi tím, co je pro manželství konstitutivní, a tím, co je s ním v rozporu“ (FS 4). Manželství je v dokumentu definováno jako „výlučný, trvalý a nerozlučitelný svazek mezi mužem a ženou, přirozeně otevřený plození dětí“ a současně je zde zdůrazněno, že učení církve v tomto bodě zůstává pevné.
Protože však mezi naukou a pastorací nemůže být věcný, nebo dokonce pragmatický protiklad, neboť Kristus sám je současně učitelem a pastýřem, je třeba mít na zřeteli, aby toto požehnání nenavozovalo ani zdání toho, že neregulérní partnerské vztahy odpovídají učení církve, a tedy Boží vůli. Následující pastorační pokyny mají proto především za úkol předejít tomu, aby některé body obsažené v deklaraci působily v Božím lidu zmatek, neklid a pochybnosti.
Ten, kdo žehná lidem žijícím v neregulérních partnerských vztazích, by tedy měl mít na zřeteli následující:
– Smyslem pastoračních požehnání je snaha o spásu každého člověka, což je posláním a cílem církve.
– Před udělením požehnání musí žehnající pravdivě a úplně informovat o smyslu tohoto požehnání, jímž je prosba o vše dobré a o posilu k životu podle Boží vůle a zároveň prosba o osvobození ode všeho, co je v rozporu s evangeliem.
– Požehnání se uděluje osobám, a to tak, aby se předešlo i zdání, že jde o schvalování, legalizaci nebo postavení tohoto požehnání na úroveň svátostného manželství.
– Toto požehnání není liturgickým požehnáním, a proto se neuděluje v rámci liturgie ani v liturgickém oděvu. Současně se neuděluje před oltářem nebo na důležitém místě v posvátné budově. Nemůže být součástí civilního sňatku (FS 39).
– Požehnání má být stručné, krátké, jednoduché, tedy formou jednoduché modlitby a může být zakončené znamením kříže nad každou z osob.
– V případě, že žadatelé o požehnání nejsou srozuměni s výše uvedeným smyslem požehnání, ať jim požehnání není uděleno. Žehnající nechť zahrne tyto osoby do svých modliteb.
Máme naději, že tento otevřený a laskavý přístup církve pomůže mnoha lidem k tomu, aby hlouběji přemýšleli nad svou situací a dospěli k rozhodnutí nově vykročit do života po cestách, které jsou v souladu se zásadami evangelia.
V Praze dne 24. ledna 2024
Biskupové Čech, Moravy a Slezska